Harmonogram:

15:00 SYxtet

17:00 Točkolotoč

19:00 Do větru

 21:00 Kowalski

Změna programu vyhrazena.

Vstupné zdarma

Fabrika snů a skutečností… po patnácti letech

V květnu 2008 napsal bývalý starosta Svitav Jiří Brýdl do Našeho města úvodní článek s názvem Fabrika snů a skutečností. Vítal naši fabriku do života. Tenhle nápad s parafrází názvu knihy Hanzelky a Zikmunda Afrika snů a skutečností a slovní hříčka Afrika – Fabrika se mi opravdu líbí. Přiznám se, že těch patnáct let, co každý den chodím po schodech otevřeného prostoru vstupní haly Fabriky, na něj často myslím. Tehdy – před patnácti léty to byly sny. Fabrika, jak jsme si ji naplánovali, vymysleli, představovali… A dnes to je patnáct let skutečností. Fabrika, která se narodila bolestnou přestavbou fabriky textilní do podoby Fabriky multifunkční komunitní vzdělávací a kulturní!

Textilní fabriku nechal postavit svitavský továrník Wilhelm Ettl v roce 1925. Jak šel čas, stal se z německé textilky Národní podnik Vigona a fabrika sloužila svému účelu až do revoluce 1989. Poté se zde vystřídalo několik soukromých majitelů. Postupně však fabrika chátrala, až se z ní stala smutná troska, depresivní kulisa zaniklé slávy textilního průmyslu v těsném sousedství nově zrekonstruovaného náměstí. Hledalo se vhodné místo pro městskou knihovnu, která se měla stěhovat z budovy muzea. A město koupilo od soukromého majitele fabriku. To se psal rok 2005. A začalo velké dobrodružství jménem Přeměna Fabriky. Architekt Roman Svojanovský, projektant Ivo Junek. Z původní fabriky zůstal jen původní skelet, z továrních hal, kde stály stroje, se stala knihovna a učebny a kanceláře a restaurace a vůbec všechno, o čem se té staré textilce ani nezdálo…, a zbourali starý sklad přilepený k budově a místo něho přistavěli kulturní multifunkční sál… a 29. května 2008 jsme slavnostně zahájili. Baroco Sempre Giovane a na housle mistr Václav Hudeček!

Rok po otevření Fabriky se mě jeden z projektových manažérů zeptal, co jsme všechno z původního návrhu studie s názvem Fabrika Svitavy opravdu uskutečnili a dodrželi, a co zůstalo jenom v projektových papírech. Ta otázka mě překvapila. Odpověděl jsem podle pravdy – vše, co jsme chtěli ve Fabrice učinit, to se také stalo! A dnes musím jenom zopakovat, že tomu tak těch patnáct let stále je – krásná knihovna a Fabrika pro všechny generace – mateřské centrum Krůček ve čtvrtém podlaží a klub seniorů ve třetím; Salvia, Krajská hospodářská komora, Zdravotní pojišťovna, televizní studio, školní restaurace s budoucími kuchaři a číšníky, jediný antikvariát ve městě, recepce jako další informační centrum, mnoho učeben s takřka nepřetržitým využitím, bary a úžasný kulturní sál, sál plný divadel koncertů plesů školních akademií seminářů setkání…a taky v čase covidu očkovací centrum. Ještě po tolika letech poslouchám slova chvály a obdivu těch, kteří k nám přijedou zazpívat nebo zahrát divadlo, jak úžasnou budovu to mají Svitavy…

Jedním z mnoha důkazů multifunkčnosti Fabriky je dvanáct let celostátní přehlídky dětského divadla a recitace Dětská scéna – pokaždé celý týden v červnu. Fabrika plná dětí, studentů a dospělých z celé republiky. V učebnách semináře a noclehárny zároveň, na sále jedno divadlo za druhým, v klubu seniorů redakce festivalového zpravodaje…

 Fabrika by nikdy nebyla taková, jaká, kdyby nebylo jejích zaměstnanců. Opravdu zde pracují skvělí lidé – v knihovně, restauraci, televizním studiu, antikvariátu, Krůčku, klubu seniorů, Salvii, baru nebo v SKS. A můžete mi věřit. Něco málo o tom vím. A děkuju jim všem. Stálo to za to. Stojí to pořád za to!  

Fabrika Svitavy… ze snů se probudila do skutečnosti. A už ji každý den těch patnáct let žije. Hezké narozeniny!

Petr Mohr